16. 2. 2025
Doba čtení: 2 minuty
Je to nezbytná součást každého automobilu, a také součástka, která pomalu, ale nezastavitelně odchází. Pokud život baterie definitivně skončí, v žádném případě nepatří do běžného odpadu. Je totiž plná látek, které mohou zásadně ohrožovat životní prostředí a zdraví lidí.
Otočíte klíčkem v zapalování, ozve se tak trochu „nemocné“ zakuckání a motor nenaskočí. Řidiči samozřejmě vědí, že k takovému problému může dojít obzvlášť na podzim a v zimě. Většinou znamená, že skončila životnost autobaterie.
Autobaterie je zdrojem intenzivního výboje energie. Pokud otočíte klíčkem, výboj roztočí motor a umožní spalování paliva. Asi jako když rukou roztáčíte sekačku na trávu, jen trhavý pohyb nahrazuje elektřina.
Pokud se motor zakucká, znamená to s nejvyšší pravděpodobností, že energie v baterii je málo a nedokáže motor pořádně roztočit. Pokud se neozve vůbec nic, baterie je nejspíš úplně vybitá. V obou případech se obvykle nevyhnete její výměně. Pokud se totiž akumulátor vybije pod kritickou hranici, jeho kapacita dramaticky klesá a nikdy už nepůjde dobít do původní kondice.
Problémy typicky pocítíte v zimě. Chlad totiž způsobuje, že olej v motoru je poněkud tužší a to znamená, že na roztočení motoru je potřeba větší síla, kterou stará, nebo dlouho odstavená baterie nevyvine.
Autobaterie je z pohledu zákona nebezpečný odpad a jako taková musí být také odborně zlikvidována, respektive recyklována. Pokud se zbavujete ojetého vozidla u spolehlivého likvidátora, hlavu si s tím lámat nemusíte, vše vyřeší za vás. Pokud ale potřebujete autobaterii vyměnit, je dobré vědět, co udělat s tou starou.
Správných řešení je hned několik. Většina autobaterií u běžných vozů je olověných. V takovém případě je můžete odevzdat zdarma ve sběrném dvoře. Autobaterii je možné také odvézt do výkupu kovových odpadů , kde za ni dokonce můžete dostat nějaké peníze zpátky. Poslední variantou je potom odvézt ji přímo prodejci. Ten ze zákona musí starou autobaterii přijmout, a to bez ohledu na to, jestli jste ji koupili přímo u něj, nebo někoho jiného.
Způsobů, jak probíhá samotná recyklace baterií je několik. U autobaterií proces běžně probíhá tak, že se akumulátory nejprve rozdrtí. Následně z nich vyteče elektrolit. Obvykle se jedná o kyselinu sírovou, která se chemicky zneutralizuje na neškodnou látku. Zbytek podrcené směsi je následně vložen do pece, kde se olovo vytaví a dá se znovu využít.
Možná to znáte. Koupili jste si starou Škodovku a nechcete se jí zbavit, protože se třeba „ještě bude hodit“. Jenže roky běží, karoserie už dávno nezáří lakem, kola zapadla do hlíny a z kdysi hrdého bouráku se stala rezavá socha u plotu. Jenže mít odstavené auto roky na zahradě není jen estetická záležitost. Je to problém i pro přírodu, a nakonec i pro samotného majitele.
Mnoho z nás má doma nějaké staré auto, které už dávno neslouží a prakticky nám jenom zavazí. Horší ale je, pokud této „překážce“ chybí nějaká hlavní součást, jako například kola nebo motor. Potom nastává otázka: Dá se takové auto ještě vůbec zlikvidovat? Dobrá zpráva je, že možné to je, nicméně je potřeba počítat s několika odlišnostmi oproti standardní likvidaci.
Recyklace aut prochází v průběhu let značnou proměnou. Zatímco koncept vozidla se spalovacím motorem je v podstatě stejný už několik desetiletí a jeho zpracování je rámcově popsáno i v zákoně, který se vyvíjel a upravoval poslední dvě dekády, masová výroba elektromobilů je stále v plenkách. Největší výzvou jsou baterie. Jejich likvidace zatím není legislativně ukotvena a zpracování je drahé. Výsledek? Všichni tuší, že problém je třeba řešit, ale zatím nikdo přesně neví jak.
Zpět
